motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

neděle 24. ledna 2016

Krasobruslařka asi nebudu, ale ...

                                 Nejsem zrovna sportovní typ a už vůbec ne na zimní sporty.
Představa jízdy na lyžích ve mně vyvolává vzpomínky na školní "Lyžáky", kdy jsme víc než počet sjezdů počítali počet pádů ;-) a náš instruktor naše bezkonkurenčně poslední družstvo přejmenoval po dvou dnech. Z Berušek jsme se rázem stali Chrobáci- to kvůli počtu rozepnutých starých deskových vázání a pádů, které už počítat ani nemělo cenu:-).


Vzpomínky na časy dávno minulé se mi vybavily před víkendem, kdy jsem sháněla na půdě,
kdeže máme ty staré zánovní brusle, abychom s dětmi mohli užít další možnost letošní zimy
 a to - zabruslit si venku.
A tak jsem ty svoje stařičké brusle našla, jako nové, krasobruslařské, od firmy Botas, ještě s tehdy astronomickou cenou- 200 Kčs :-)


Kdyby záleželo na mně, asi by dál na ně sedal prach, ale kvůli dětem a nakonec ze zvědavosti
i kvůli sobě. I když uplynulo let, kdy "zasáhly" naposledy a byl to tedy docela risk,
světe div se, já to dala taky ;-)


Přiznám se, že v prvních minutách jsem to chtěla vzdát, nohy mi hořely
 a hlava říkala: "bacha a už dávno ti není -náct a nemáš ani pojistku ",
ale když to zvládly ty desítky lidiček kolem...
To by bylo..a tak jsem to zvládla. Tentokrát ne jen kvůli dětem, ale hlavně kvůli sobě...
A hlavně jízdu na kole a na bruslích prý nejde zapomenout.
Naštěstí pro mě, je to vážně pravda...
I když mně spíš dnes pomohlo uvědomit si, že nic se nemá v životě vzdávat předem
 a vše se má zkusit, ne kvůli ostatním, ale hlavně kvůli sobě...






Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...